Kvakerské bohoslužebné setkání je založeno na tichu, ale jedná se o ticho spojené s očekáváním. Ticho může trvat i poměrně dlouhou dobu, třeba půl hodiny i déle. To ale neznamená, že se nic neděje. Všichni se snažíme přiblížit se jeden k druhému a Bohu ponořeni do ticha, které setkání provází. Není tomu tak, že by každý o samotě meditoval, ale snažíme se brát na vědomí všechny přítomné, s nimiž nás spojuje společný záměr, takže se očekávání a naslouchání stává zároveň formou vzájemného sdílení. Bohoslužebného setkání se účastníme, protože cítíme potřebu společného naslouchání Bohu. Je to pro nás důležité. Nerecitujeme vyznání víry ani předem dané modlitby. Nemáme obřady, duchovní ani předem daný program bohoslužby. Bohoslužebné setkání začíná, když první jeho účastník vejde do místnosti a posadí se. Je prospěšné, když se všichni účastníci dostaví ještě před časem, který je uváděn jako začátek. Dovnitř vejdi ve chvíli, kdy se na to cítíš připraven. Posaď se kamkoli, ale pokud je to možné, nech místa nejblíže ke vchodu pro ty, kteří přijdou později. Děti mohou být přítomny nějakou dobu na začátku a na konci setkání. Mezi tím mají své aktivity v jiné místnosti. Ticho ti může pomoci se uvolnit a vstoupit tak do atmosféry bohoslužebného setkání, možná tě ale bude rozptylovat zvláštnost tohoto ticha, rušivé zvuky zvenčí, nebo i tvé vlastní bloudící myšlenky. Nic si z toho nedělej, i pro nás je někdy těžké se uvolnit a soustředit, ale znovu a znovu se vracíme do ticha svého nitra, kde je možné zažít Boží přítomnost. Pokus se, třeba i jen na chvíli, zklidnit svoje tělo, duši i ducha. Cokoli tíží tvoji mysl si vezmi s sebou na setkání. Může to být čas prozření, uzdravení nebo uklidnění. Skoro každý někdy ve svém životě jako by sám pro sebe toužil najít Boha, i ti, pro něž je těžké uvěřit, že Bůh vůbec existuje. V těchto případech může pomoci použít jiného obrazu nebo znázornění, třeba „duch“ nebo „světlo“. Ticho může přerušit kdokoli z přítomných, jestliže se cítí povolán k tomu, aby řekl něco, co bohoslužbu obohatí a prohloubí. Promluvit, pronést modlitbu nebo přečíst nějaký vhodný text může kdokoli, pokud to dělá jako reakci na vnuknutí ducha, jehož se mu dostalo během setkání. Ticho je tím na chvíli přerušeno, ale pak pokračuje dále. Naslouchej tomu, co je řečeno, s laskavou a otevřenou myslí. Každý takový mluvený příspěvek může někomu pomoci. Naše potřeby se liší a mohou být naplněny rozdílnými způsoby. Pokud zazní něco, co zrovna tobě nic neříká, pokus se i přesto vnímat ducha, který je za těmi slovy. Mluvčí chce shromáždění pomoci. Vyvaruj se negativní kritiky. Každý z nás na setkání přináší své vlastní životní zkušenosti. Někteří lidé mohou být naplněni posvátnou bázní a úžasem, protože vědí, že Bůh je přítomen. Někdo jiný si tím třeba tak jistý nebude, ale přesto si bude vědom toho, že jeho zkušenosti mohou ukazovat za sebe na něco většího. Někteří kvakeři s vděčností přijímají nevyčerpatelnou Boží lásku, která se projevila v Ježíši, a odpuštění. Jiní berou za svou otevřenost, lásku a důvěru k lidem. V tichu kvakerského bohoslužebného setkání někteří poznají hlubokého a mocného ducha lásky a pravdy, který přesahuje jejich běžnou zkušenost. Usilujeme o to, být spojeni láskou a posilováni pravdou, aby se naše životy obohatily a prohloubily, bez ohledu na to, že si tuto zkušenost, která náš život přesahuje, vysvětlujeme různými způsoby. Zhruba po hodině jeden z přítomných potřese rukama svých sousedů, kteří učiní totéž, až se celý kruh uzavře, což je znamením, že tichá bohoslužba skončila. Tajemník pak může ohlásit připravované akce nebo podat nějaké informace účastníkům. Potom se můžeš dát bez obav do řeči s kýmkoli, zvláště pak, pokud se chceš o kvakerech dozvědět něco víc. Jsme schopni poskytnout informační materiály a disponujeme i knihovnou. |