Kdo jsme

Jsme součástí světové kvakerské komunity, která má dlouhou tradici a stála u vzniku organizací jako jsou Amnesty International nebo Greenpeace.

Klademe důraz na osobní duchovní zkušenost, protože věříme, že Bůh může Vnitřním světlem osvítit každého člověka. Nemáme kněze ani centrálně danou věrouku, scházíme se v tichu a čekáme až prostřednictvím někoho z přítomných Bůh promluví. Bibli máme ve vážnosti, ale není pro nás dogmatem, spíš záznamem zkušeností našich předků, nehledáme její nejpřesnější výklad, ale spíš zdroj zkušenosti, který za ní stojí.

Věříme, že skutečná víra se musí projevit v praxi - z toho také vycházejí naše zásady: Pravdivost, Rovnost, Jednoduchost, Nenásilí, Společenství a Ztišení.  Nehlasujeme, ale rozhodnutí zaujímáme na základě všeobecné shody, každý účastník setkání má právo veta. Kvakeři uznávají nadřazenost vlastného svědomí zákonům a autoritě státu, vystupují proti rasismu, sociálnímu útisku a jsou aktivní v mírovém hnutí.

V roce 1947 kvakeři získali Nobelovu cenu míru.

V České republice žije několik desítek kvakerů, kteří se scházejí k bohoslužebným setkáním v Praze a v Plzni. Jsme v kontaktu s dalšími kvakery ze Střední Evropy, pravidelně se účastníme Central Europen Gathering.

Název Přátelé souvisí s Janovým evengeliem, kde Ježíš říká svým učedníkům, že už je nenazývá služebníky, ale přáteli (Boha). Jméno kvaker je původně hanlivá přezdívka, jejíž původ je v historce, kdy byl George Fox pohnán před soud a v jedné chvíli řekl soudci, že by se měl třást (angl. to quake) před Bohem. Ten soudce se ho zeptal, jestli i on sám je quaker, tedy ten, který se před Bohem třese. Dalším výkladem je, že šlo o třesení, které způsobuje působení Ducha svatého.